72ZOBRAZENÍ

Každý zájemce o živnost by si měl ujasnit několik základních pojmů a zásad, podle nichž se bude muset řídit. Dle Obchodního zákoníku je každý živnostník nahlížen jako podnikatel. Obchodní zákoník definuje podnikání jako „soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“.

 

Za „soustavnou činnost“ je považována taková činnost, která není pouze příležitostná, tedy ta která se již neopakuje. Podnikáním je tudíž i činnost, prováděná několikrát do roka s úmyslem ji opakovat. Za soustavnou činnost lze považovat i to, když je živnostník zaměstnán a podniká pouze ve svém volném čase nebo podniká pouze v určité roční době.

Pojem „samostatnost“ znamená, že osoba, která činnost provozuje, může sama rozhodovat o době a místě výkonu činnosti a organizaci práce podle své vlastní svobodné úvahy a volby. Dále musí finančně sama zajišťovat chod podnikání a sama čerpat a rozhodovat o použití zisku z činnosti. Pokud činnost nevykazuje tyto vlastnosti, nejedná se o samostatnou činnost, ale může být charakterizována jako nezákonný tzv. Švarc systém.

Provádění činnosti „pod vlastním jménem“ znamená, že je zapsán do obchodního rejstříku, pod názvem firmy. Tím vystupuje z anonymity a osoby, které jednají podle jeho pokynů, musí jednat jeho jménem nebo jménem firmy. Nelze tedy podnikat na někoho jiného.

Pojem „Vlastní odpovědnost“ je důležitým rysem podnikání. Nelze se zbavit rizika a odpovědnosti vyplývající z podnikání. Podnikatel – fyzická osoba odpovídá za veškeré závazky vyplývající z jeho podnikání celým svým majetkem. To znamená, že nejen obchodním, ale i majetkem určeným pro vlastní potřebu. Slovo "odpovídá" má v této souvislosti tvrdší význam, než slovo ručí. Např. společníci společnosti s ručením omezeným za závazky společnosti pouze ručí, a to pouze do výše svých nesplacených vkladů. Společnost s.r.o. za své závazky potom ručí prvotně celým svým základním jměním.

Pod termínem „dosažení zisku“ rozumíme hlavní cíl podnikatelského snažení. Za podnikání se obecně považuje i to, že hospodaření skončí ztrátou. Z toho však nelze vyvozovat, že právě ztráta je smyslem podnikání. Smyslem je neustálý růst hodnoty firmy a to bez dosahovaných zisků není možné. Pokud není úmyslem podnikatele dosažení zisku, nejedná se o podnikání.

Výše uvedené definice pouze naplňují znaky podnikání. Podnikatelem se však může zájemce stát jenom tehdy, bude-li svoji činnost vykonávat podle příslušných zákonů. S jejich obsahem je nutno se seznámit. Především se bude jednat o Živnostenský zákon (zákon č.455/1991 Sb. ve znění zákona č. 296/2007 Sb.), jehož novela vstoupila v platnost od července roku 2012. Zda podnikatelská činnost spadá do jiného předpisu, než je Živnostenský zákon, je taxativně stanoveno v (§3) tohoto zákona. Pak takové podnikání nepodléhá živnostenskému zákonu, nýbrž podléhá „Jinému předpisu“ (např. jsou zde jmenováni advokáti, daňoví poradci, banky, loterie).

Vykonávání zemědělské činnosti bude se řídit Zákonem č. 85/2004 Sb., o zemědělství (poslední podstatná změna zákonem č. 411/2005 Sb. a nálezem č. 409/2006 Sb. Ústavního soudu). Ten nabyl účinnosti dne 1. 5. 2004 a nově upravil vymezení zemědělské výroby a zemědělského podnikatele, stanovil podmínky a povinnosti fyzickým i právnickým osobám, které chtějí v zemědělství podnikat a upravil postup při jejich zaevidování. Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá podnikat v zemědělství, je povinna se zaevidovat u obecního úřadu obce s rozšířenou působností příslušného podle místa trvalého pobytu (jde-li o fyzickou osobu) nebo sídla zemědělského podnikatele (jde-li o právnickou osobu).

Za pozornost v této souvislosti stojí zmínka o pronájmu nemovitostí, což samo o sobě není podnikáním. Za podnikání lze tuto činnost považovat, pouze pokud současně budou pronajimatelem poskytovány i jiné základní služby zajišťující provoz nemovitosti (úklid, svoz odpadků apod.). Živnostenský zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání. Zákon stanovuje druhy živností (živnosti koncesované, živnosti ohlašovací - řemeslné, vázané a volné); co je a není živností, dále podmínky pro provozování živností (odborná způsobilost); rozsah živnostenského oprávnění (živnosti obchodní a výrobní, živnosti poskytující služby); dále náležitosti spojené s vydáním živnostenského listu/koncesní listiny a jejich centrální evidencí. V příloze zákona jsou uvedeny Seznamy jednotlivých druhů živností.