67ZOBRAZENÍ


První blok Kurzu managerských dovedností se skládal ze dvou ucelených částí. V první části byla probrána problematika spin-off společností. Druhá část pak byla věnovaná přípravě žádosti o programovou podporu s názorným vytvořením finanční analýzy nově založené společnosti na výrobu ekologických tašek z bramborového škrobu.

 
Společnost spin-off je ve své podstatě společnost jako každá jiná. Jejím cílem je především dosahovat zisku. Největším specifikem spin-off společností je to, že vzniká z již existující větší ekonomické jednotky proto, aby dosahovala lepších ekonomických výsledků v určitém segmentu trhu. Tyto společnosti často vznikají při vědeckých a výzkumných pracovištích a využívají výsledky jejich výzkumu a vývoje.

Mezi základní cíle spin-off společností patří vyšší produktivita, lepší kvalita služeb, zavedení nového výrobku nebo služby na trh nebo přenos nových technologií a vědeckovýzkumných poznatků do praxe. Založení spin-off společnosti je jednou z možností přenesení výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Zároveň také může dojít k silnějšímu propojení výzkumu a vývoje s potřebami společnosti, rychlejším reakcím trhu, zvýšení zaměstnanosti a snížení provozních nákladů mateřské společnosti.

Mezi nejvýznamnější problémy při založení spin-off naopak patří fakt, že mateřské společnosti často nemají vybudovaný systém ochrany duševního vlastnictví, nemají dostatek odborníků, kteří by byli ochotni nabídnout komerčně využitelné výsledky a není dostatečně řešen postup v případech, kdy spin-off skončí svoji činnosti neúspěchem. Často také není k dispozici dostatek finančních prostředků pro zahájení podnikání.

Založení spin-off společnosti by mělo být dobře naplánováno. Nejlepším způsobem přípravy je projekt, mezi jehož nejvýznamnější body patří stanovení cíle, vytvoření řešitelského týmu, generování námětů, hodnocení námětů a jejich výběr, rozpracování vybraných námětů, SWOT analýza, vytvoření podnikatelského plánu a jeho následná implementace.

Založení spin-off společnosti je značně náročnou záležitostí, a protože se jedná o business, úspěch není předem nikdy zaručen. Již před založením společnosti je nezbytné znát základní strategii a taktiku budoucího podniku. Je nutné zajistit potřebná povolení, smlouvy, vyjádření a identifikovat finanční, materiální a lidské zdroje a zpracovat studii proveditelnosti. Základem dalšího rozvoje je spolupráce s mateřskou institucí. Nově založené společnosti mají možnost využívat podpory podnikatelských inkubátorů nebo vědecko-technických parků.

Praktickým příkladem je společné pracoviště FBMI ČVUT a 1. LF UK, kde spolupracují studenti s lékaři na nejrůznějších projektech a jsou tak navrhována, vytvářena a testována zařízení, která jsou nabízena v rámci technologického portfolia vznikající společnosti spin-off. V tomto případě ale veškeré vazby fungují v rovině přátelství.

Pro efektivní rozvoj vědy a výzkumu a integraci nových poznatků a technologií do průmyslu musí vlády jednotlivých států zabezpečit vhodný legislativní rámec pro práva spojená s duševním vlastnictvím a stanovit jasná pravidla pro využívání výsledků výzkumu financovaného z veřejných zdrojů. Malé a střední podniky musí být podporovány ve svých inovačních procesech. Mezi významné prostředky spolupráce mezi podnikatelským sektorem, veřejnými vysokými školami a veřejnými výzkumnými organizacemi patří vědeckotechnické parky. Ty nabízí podnikům využití společných odborných a poradenských služeb, kontakt s výzkumnými institucemi a veřejnými vysokými školami.

 

Spin-off společnosti a jejich zakládání je úzce spjato s výzkumem a vývojem. V České republice byla zřízena Rada pro výzkum a vývoj, mezi jejíž základní úkoly patří mimo jiné také podpora základních směrů výzkumu a vývoje, zpracovávání ročních analýz, zajištění jednání s poradními orgány Evropských společenství, správa informačního systému výzkumu a vývoje, shromažďování a zveřejňování informací o výzkumu a vývoji atd.

Základní směr výzkumu a vývoje v České republice určuje Národní program výzkumu a vývoje, který je v současné době schválen do roku 2008. Na období 2007-2013 byl připraven Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, který je financovaný z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Program umožňuje čerpat prostředky na rekonstrukci stávajících a výstavbu nových kapacit pro výzkum a vývoj. V operačním programu byly rozpracovány čtyři prioritní osy: rozvoj kapacit výzkumu a vývoje, rozvoj kapacit pro spolupráci veřejného sektoru se soukromým ve výzkumu a vývoji, posilování kapacit vysokých škol pro terciární vzdělávání a technická pomoc. Základním cílem tohoto programu je povznesení českého výzkumu a vývoje prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a dalších subjektů.

Dalším subjektem, který zajišťuje podporu výzkumu a vývoje je Ministerstvo průmyslu a obchodu. V současné době existují čtyři základních programů podpory: Trvalá prosperita, Tandem, Impuls a Potenciál. Jednotlivé programy se liší svým zaměřením na konkrétní oblasti průmyslu a podnikání.

Nejvíce možností získání podpory vývoje a výzkumu mají drobné, malé a střední podniky. V praxi to znamená, že podnik, který chce získat dotace z Evropské unie musí zaměstnávat méně než 250 zaměstnanců a jeho aktiva uvedená v rozvaze nesmí přesáhnout 43 milionů EUR nebo mají čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nižší než 50 milionů EUR. V českých podmínkách není problém splnit podmínku hodnoty aktiv a čistého obratu. Častějším problémem bývá hranice stanovující maximální počet zaměstnanců.

Pro podporu malých a středních podnikatelů je určeno několik fondů. Evropský fond pro regionální rozvoj podporuje investice, které přispívají k tvorbě a ochraně udržitelných pracovních míst, investice do infrastruktury a nástrojů pro vytváření a financování rozvoje malého a středního podnikání. Evropský sociální fond podporuje posilování hospodářské a sociální soudržnosti, zvyšování zaměstnanosti a zvyšování kvalifikace pracovních míst. Fond soudržnosti neboli Kohezní fond je zaměřen na podporu transevropských dopravních sítí a životního prostředí. Evropská investiční banka poskytuje úvěry v oblasti průmyslu, infrastruktury, telekomunikací, ochrany životního prostředí a energetiky a nabízí také záruky k úvěrům. Novým finančním nástrojem pro období 2007-2013 je Iniciativa Jeremie, která si klade za cíl zlepšit přístup malých a středních podnikatelů k finančním zdrojům a zajistit poradenskou pomoc.

Základním dokumentem pro čerpání prostředků z Evropské unie je Operační program Podnikání a inovace (OPPI). Je to základní národní programový dokument pro získání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Mezi prioritní osy a oblasti podpory patří vznik firem, rozvoj  firem, efektivní energie, inovace, prostředí pro podnikání, služby pro rozvoj podnikání a technická pomoc při implementaci tohoto programu.

Pro podporu podnikání lze získat výhodně úročené úvěry a také záruky. Program Start umožňuje získat bezúročný úvěr do výše 1,5 milionu Kč a zvýhodněnou záruku do výše 80% jistiny pro začínající podnikatele. Pro malé a střední podnikatele jsou určeny programy Progres a Záruka. Progres umožňuje získání podřízeného úvěru do výše 25 milionů Kč nebo podřízeného úvěru s finančním příspěvkem ve výši 10 % z výše vyčerpaného úvěru. Program Záruka nabízí zvýhodněnou záruku do výše 80% jistiny.

Jednotlivé programy OPPI jsou vyhlašovány Ministerstvem práce a obchodu. Po vyhlášení následuje podávání žádostí ve dvou etapách, hodnocení žádostí a v případě úspěšnosti realizace a následná kontrolní činnost.

Studie proveditelnosti je dokument, který souhrnně popisuje investiční záměr a často bývá součástí žádosti o jakoukoliv formu podpory. Vytváří se z důvodu zhodnocení všech alternativ, posouzení realizovatelnosti daného investičního projektu a poskytnutí veškerých podkladů pro investiční rozhodnutí.

Studie proveditelnosti může být doplněna dalšími dokumenty, jako je například studie příležitostí, předběžná studie proveditelnosti, hodnotící zpráva, nebo analýza nákladů a přínosů.Studie proveditelnosti je z důvodu přehlednosti rozdělena do tematicky samostatných kapitol. První tří části tvoří spíše formální náležitosti studie: obsah, úvodní informace a stručné vyhodnocení projektu. Následují kapitoly, které tvoří samostatné, ale vzájemně závislé tematické bloky. V první řadě jde o stručný popis podstaty projektu a jeho etap, kde by neměly chybět základní charakteristiky projektu, jeho smysl, jaké problémy řeší, kdo je investorem a etapizace. Následující kapitola se věnuje analýze trhu, odhadu poptávky a zahrnuje marketingovou strategii a marketingový mix. Kapitola management projektu a řízení lidských zdrojů v podstatě zahrnuje plánování, organizování, řízení a kontrolu všech procesů. Nemělo by chybět technické a technologické řešení projektu a vyhodnocení dopadu projektu na životní prostředí. Následovat by měly části týkající se dlouhodobého majetku a investičních nákladů a dále pak řízení oběžného majetku. Nezbytnou součástí studie proveditelnosti je finanční plán a analýza projektu, kde provádíme kalkulace, analyzujeme bod zvratu a vytváříme finanční plán. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu se provádí pomocí ukazatelů jako je čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento, doba návratnosti investice nebo index rentability. Neměla by chybět ani citlivostní analýza, která vymezuje nejzávažnější zdroje rizika. Na závěr je nutné ještě připojit harmonogram projektu a podrobné závěrečné hodnocení.