55ZOBRAZENÍ

Pojmenování příčin je zcela jistě prvním krokem k jeho zvládnutí. To však pochopitelně nestačí. Abychom stresu mohli úspěšně čelit, musíme ovládnout několik metod, které se vám v následujícím článku budeme snažit popsat. Je ale třeba hned přiznat, že žádná nefunguje stoprocentně a některé z nich jsou vlastně velmi nebezpečné.

Přirozená reakce člověka na stres je fyziologická, což bývá velmi nepříjemné. V ten moment se člověk snaží najít nějakou cestu, jak se s tísnivým pocitem vypořádat. Lékařská věda má i pro tento proces odborný termín, nazývá ho pojmem „coping“, který se projevuje ve dvou formách:

  1. 1. Zvládání stresu zaměřené na problém
  2. 2. Zvládání stresu zaměřené na emoci

 

V prvním případě se člověk zachová asi takto:

Když je problém zvládnutelný, vytvoříme si plán a přesný postup jak jej postupně odstranit. Např. u studijního problému zajdeme za vyučujícím, aby nám poskytl radu a už samotná návštěva prakticky u „zdroje problému“ nás obvykle uklidní. Sestavíme si plán výuky a ten denně naplňujeme. Tento postup lze aplikovat i u jiných typů problémů. Např. když trpíme stresem z osobního zadlužení, zajdeme za bankovním poradcem a sestavíme si splátkový kalendář.

V druhém případě, tedy ve zvládání stresu zaměřeném na emoce, je postup rizikovější:

Mluvíme zde o neovlivnitelném problému (rozchod s partnerem, problémy v rodině). Existuje několik strategií. V tzv. strategii behaviorální můžeme praktikovat tělesné cvičení, hledat podporu u přátel, ale patří sem i nedoporučované metody jako je alkohol nebo drogy. V případě kognitivní strategie odsunujeme dočasně problém z vědomí a utěšujeme se, že nám to za to nestojí, abychom si s tím dělali starosti. Obecně se tedy jedná o zmírnění ohrožení změnou významu situace. Ve strategii ruminanční se uzavřeme do sebe a stále si opakujeme, jak je nám špatně. Strategie rozptylující - provádíme příjemné činnosti, které nás posilují, a získáme energii, abychom situaci později zvládli. A nakonec existuje ještě strategie vyhýbací. Ta je však značně nebezpečná, jelikož sem patří opíjení se do němoty, agresivní jízda autem atd.

Obecně můžeme říci, že ruminanční a vyhýbavé strategie se nevyplácejí, jelikož nepřispívají k řešení problému a naopak prohlubují a prodlužují depresivní nálady. Naopak třeba rozptylující strategie zmírňují a zkracují tyto stavy a lidé, kteří strávili nějaký čas rozptýlením, pak řeší stresující úkol mnohem efektivněji.

Potom samozřejmě existuje odborná lékařská metoda zvládání stresu. Jedna z nejužívanějších se jmenuje Autogenní trénink zvládání napětí prof. H. Schulze. Jedná se o relaxační techniku, která se uplatňuje i v klinických podmínkách neurozologie jako kompenzace užívání uklidňujících léků. Techniku používají i špičkoví sportovci.

Jak je tedy zřejmé, nakonec si každý vybere svůj způsob, jak se se stresem vypořádat. V podstatě neexistuje univerzální řešení. Tento článek měl spíše představit způsoby zvládnutí stresu, jaké lidé v těžkých životních situacích volí. A také oddělit ty riskantní od těch, které fungovat můžou a nejsou zdraví nebezpečné.