53ZOBRAZENÍ

Kdo není na síti, ten jako kdyby nebyl. Tohle známé pravidlo platí už nějaký ten pátek a nastupující generace možná ani netuší, že to tak někdy nebylo. A skoro každý se umí na internetu nějakým způsobem pohybovat – někdo má vlastní blog, jiný má profil na některé sociální síti a další jenom glosuje události v diskusích. Co když chceme ale na internetu podnikat, nebo spíše pomoci svému podnikání?

Webové stránky
To je něco, co mít můžeme a nemusíme – už dávno to není tak, jako v letech 2005-2010, kdy byly „webovky“ nezbytnost. Nyní existuje spoustu neaktualizovaných webových stránek, a naopak prosperujících živností, které weby vůbec nemají. Pokud nějaké internetové stránky chceme, je dobré mít nejprve přesnou představu a nenechávat to na „odbornících“. Za prvé proto, že „odborníkem“ je doslova kde kdo, a za druhé, že si dotyční říkají často o nesmyslné částky.

I slušně prosperující firma si přitom vystačí s jednoduchým webem a grafické či jiné vychytávky jsou spíš ke škodě, než k užitku. Na webu ovšem nesmí chybět:

  1. - Název firmy
  2. - Adresa a kontakt (nejlépe "klik" do mapy)
  3. - Předmět činnosti firmy


Ideální je přitom dát do kontaktu fotografii provozovny. Pokud se můžeme chlubit nějakými výtvory (dorty, pečivo či luxusní veterány, které opravoval náš servis), nezapomeneme na fotogalerii.

Jako začínající firma se naopak obejdeme bez položek jako „kariéra“, „franšíza“ či „pro investory“ a pokud nevládneme Angličtinou či jiným světovým jazykem, bude pro nás zbytečná i cizojazyčná mutace webu. Má-li tohle všechno na webu malá začínající společnost na ŽL, není to znak světáctví, ale spíše neserióznosti.

Rozhodně si pak dávejte pozor na to, zda používá firma či osoba, která vám web vytváří, legální software. Poznáte to tak, že si od ní necháte vystavit fakturu a k ní přiložit čestné prohlášení, týkající se software. Pokud se zdráhá, rychle pryč!

Někteří máme možnost využít služeb šikovných kamarádů či příbuzných takříkajíc za dobré slovo. I tady však platí, že spíše ne – minimálně proto, že licenční podmínky SW umožňují pouze nekomerční využití a to, co je legální při tvorbě osobního blogu, je pro firemní stránky již „za čárou“.

 

Sociální sítě
Nejrychlejší a nejlevnější způsob, jak propagovat svoji firmu, je Facebook. Máte-li profil (a kdo ho dnes nemá, snad jen ti, kteří ze Facebooku odešli ;-)) můžete začít s propagací prakticky ihned – stačí ohlásit „Založil jsem firmu“ a místo fotek z dovolených sdílet fotografie z dílny či kuchyně. Druhým krokem je pak snadné založení profilu Vaší firmy. Od věci nejsou ani jiné sociální sítě, například Twitter.

Ideální je přitom dát do kontaktu fotografii provozovny. Pokud se můžeme chlubit nějakými výtvory (dorty, pečivo či luxusní veterány, které opravoval náš servis), nezapomeneme na fotogalerii.

Na co si dávat pozor? Především na aktualizace – pokud svůj profil pravidelně neaktualizujete, nejste vidět! Dále na autorská práva – ovšem tentokrát na Vaše. V každé branži je spousta „vykuků“, kterým se mohou na prezentaci jejich firmy hodit právě fotky Vašich výrobků. Obrana je přitom jednoduchá – než dáte fotku na síť, opatříte ji vlastním logem.

Opatrní musíme být také na odkazy na různé pornostránky. Pokud třeba prodáváme hračky, asi nám na sociální síti příliš nepomůže tag: „Hračkářství Novák“ bylo označeno na pornografickém videu. Obrana je přitom nesmírně jednoduchá – neprohlížet si na FB z firemního profilu žádné odkazy (od toho je soukromý profil) a přátele, kteří Vaši firmu takto označují, nemilosrdně blokovat s tím, že kamarády třeba zůstáváte, ale na síti nebudete ve styku, dokud Váš přítel nebude dodržovat alespoň elementární zásady bezpečnosti.

Crowdfunding
Máte nápad s velkým N? Třeba zrekonstruovat historické prostory a otevřít v nich kavárnu, nebo otevřít muzeum staré elektrotechniky, ale nemáte peníze? Možná by Vám pomohla vydařená crowdfundingová kampaň na serverech jako Hit-hit či Startovač.

Tyto servery mají svá pravidla, která musíme dodržovat. A jak poznat, zda se náš nápad pro crowdfunding hodí?

Musí být jednorázový s jasně danými termíny – to je třeba otevření provozovny nebo vydání románu či desky. Pozor, umělecké obory nezmiňuji náhodou – crowdfunding vznikl původně pro umělce a další kumštýře. A z toho plyne i další bod.

Musí být jedinečný – na obyčejný kávovar do kavárny Vám nejspíš kromě rodiny a kamarádů nikdo nic nedá. I když stojí „jenom“ 10.000,-. To spíš seženete milion na nejlepší italský stroj, jediný svého druhu na sever od Alp, jehož příjezd do Prahy bude revolucí ve světě kávy :-D

Musí se držet na zemi, ne však při zemi – musíme mít dostatek fantazie a neztrácet smysl pro realitu, abychom správně odhadli, o kolik si říct. A nezapomeňte – když si řekneme o méně a dostaneme více, nic se neděje. Obráceně je to horší.