53ZOBRAZENÍ

Žijeme v přetechnizovaném světě, čas se ubírá zběsilým tempem, každodenně čelíme nezastavitelnému pokroku, každý den se potýkáme s novými požadavky na přizpůsobení... diplomaticky řečeno: je toho nějak moc a nic nestíháme. V takových momentech se přirozeně dostaví velký stres. Jak mu tedy čelit? Lze to vůbec? Samozřejmě, že ano. Prvním krokem, jak stres zvládnout, je ale přesně pojmenovat jeho příčinu.

Stres, odbornými slovy „reakce na nerovnováhu mezi vnímaným požadavkem prostředí a vnímanou schopností tomuto požadavku odpovědět“, provází lidstvo prakticky od úsvitu dějin. Není tedy pravdou, že stres se u lidí začal vyskytovat až s průmyslovou revolucí 19. století. Jedná se totiž o naprosto přirozenou tělesnou reakci, kdy organismus cítí brzké selhání. Rozdíl mezi moderním stresem městského člověka a starodávným stresem neandrtálce spočívá pouze v příčinách – dříve se takto tělo připravovalo na boj s nepřítelem nebo na co nejrychlejší útěk z tohoto boje. Samozřejmě, že i dnes je to „boj a útěk“, co v nás nejčastěji stres probouzí, ovšem charakteristika současného zápasu se od prastarého boje na život a na smrt poněkud liší. Dnes válčíme s účastníky silničního provozu, s kolegy v práci a nadřízenými, s domácí politickou scénou, s pedagogy našich potomků, se smrtícími termíny, ztrátou zaměstnání - zkrátka se vším, co nám náš život komplikuje. V naší době tedy není příčinou stresu v drtivé většině přímé ohrožení života. V sázce je řečeno cynicky, ovšem bez velkého přehánění, pouze ohrožení nepřímé. Budeme-li však dodržovat základní pravidla poměrně nového oboru „Stres managment“, je pravděpodobné, že se dožijeme delšího věku. Také však budeme v práci či podnikání značně efektivnější.

Zdroje stresu

V zásadě platí, že u každého jedince jsou zdroje stresu jiné. Výrazný extrovert nebude snášet dobře samotu, naopak introvert se na firemním večírku dostane do stresu velmi snadno. Často ale nedokážeme přesné příčiny stresu jednoznačně definovat. Psychologové proto radí, vytvořit si nejprve úplný seznam všech podnětů, které nám stres přinášejí. Může to trvat i několik dní, než přijdeme na všechny, ale je důležité, abychom žádný nevynechali. Pokud si nejste jistí, jestli stresem trpíte, zkontrolujte, zda se u vás neobjevují některé příznaky, uvedené níže:

 

  • bušení srdce – vnímáme jako zrychlenou a někdy i nepravidelnou činnost srdce (palpitace a arytmie)
  • bolest na hrudní kosti
  • nechutenství, křeče v břiše, popřípadě průjem
  • časté nucení na moč
  • ztráta sexuální apetence, impotence, frigidita
  • nepravidelná menstruace
  • palčivé, bodavé pocity v rukou a nohou
  • bolesti a svalové napětí v krční části páteře (popřípadě v dolní části)
  • bolesti hlavy
  • migrenózní bolesti hlavy (záchvatová bolest jedné poloviny hlavy)
  • vyrážka v obličeji
  • pocity „knedlíku v krku“
  • potíže v koncentraci vidění na jeden bod (někdy i dvojí vidění)

 

  • prudké změny nálad
  • trápení se maličkostmi
  • neschopnost sympatie a empatie
  • zvýšené starosti o vlastní zdraví
  • denní snění, „sociální introverze“
  • zvýšená únavnost
  • poruchy koncentrace
  • iritabilita, anxiozita

 

  • nerozhodnost, nerozumné nářky
  • zvýšená absence v práci, nemocnost, pomalejší léčení
  • častější „skoronehody“ při řízení auta, snížená koncentrovanost
  • trpí kvalita práce, výmluvy, i lhaní
  • u kuřáka roste počet vykouřených cigaret
  • větší konzumace alkoholu
  • zvyšuje se závislost všeho druhu, na lécích (na uklidnění, na spaní, na náladu)
  • nechuť k jídlu nebo přejídání
  • mění se denní režim, pozdní usínání, vstávání
  • nižší kvalita i objem vykonané práce